8. O tom, co to obnáší vyrábět mýdla oficiálně.

Následující článek jsem sepsala ze dvou důvodů. Jednak aby případní zájemci o krásné řemeslo mydlářské zhruba věděli, co je čeká, a také pro zákazníky i ostatní, které zajímá, co vše předcházelo momentu, kdy drží v rukách kostku mýdla, třeba právě mnou vyrobenou. Snažila jsem se v něm nic neopomenout, sepsat podle nejlepšího vědomí a svědomí, včetně patřičných zákonů, ale napsat ho vtipnou a záživnou formou. Psala jsem ho na základě svých zkušeností, nejsem zákonodárce ani odpovědný či kontrolní orgán a mohlo dojít ke zkreslení údajů, nebo prostě každý úřad může mít trochu rozdílné požadavky. Čili, jak jsem koupila, tak prodávám. Čím jsem já prošla, to vám vypovím. Následující povídání proto berte pouze jako informační, zábavné a případně inspirující.

Dnu, kdy do světa oficiálně vypustíte své první vlastnoručně vyrobené mýdlo, bude předcházet mnoho útrap, papírování, práce, běhání, rozčilování se a velikých finančních výdajů. Co vás čeká, když se rozhodnete mýdlo vyrábět a prodávat?

V prvé řadě musíte umět mýdlo vůbec vyrobit. Samozřejmě na internetu a v knihách je plno více či méně podrobných návodů a receptů. Možná ne hned napoprvé, ale mýdlo se vám určitě nějaké udělat povede. Přesto jste teprve na začátku dlouhé cesty. Neboť porozumět celé problematice řemesla jakým mydlářství je, výrobu mýdla nejen se naučit ale i pochopit, dokázat sestavit recepturu, vědět kolik přesně potřebujete hydroxidu na zmýdelnění vybraných tuků, vědět kdy a jak můžete do celého procesu vstoupit, jak ho měnit, urychlovat nebo zpomalovat, jak dát mýdlu různé funkce, tvary, co smíte a nemůžete použít za další suroviny, technologii jak je zapracovávat do mýdlové hmoty a ve které fázi, to už chce delší a hlubší studium. K tomu se dostanu v dalším povídání. Vždyť dříve to bylo řemeslo a učit se ho chodilo k mistrům mydlářům! Dobrého mydláře nedělá první povedená dávka ani recept z internetu a okoukaný postup z youtube ;) Pokud chcete na neustále se zvětšující trh s mýdly vstoupit, být přínosem a udržet konstantní kvalitu, měli byste perfektně zvládnout technologii a znalost materiálů, a také si utvořit jistou tvář a styl, něco, čím zaujmete a odlišíte se od ostatních výrobců. Zapracovat na nabídce a jednotlivé receptury mít opakovaně odzkoušené. Pak můžete vyrábět mýdla bezpečná, kvalitní a prodávat je na profesionální úrovni. Dále musíte mít živnostenský list a registraci na finančním úřadě, tudíž se z vás stane podnikatel, tedy osvč povinná platit zálohy na sociálním a zdravotním pojištění a všemožné daně a tak. Prostě klasika.

Vyrábět mýdlo můžete jen a pouze ve schválené a zkolaudované provozovně. Co to znamená? Seznámíte se s příslušnou podnikovou normou ČSN EN ISO 22716, která stanovuje, co a jak máte udělat, splňovat, co máte mít. Vedle samotné výrobny třeba přípravnu, šatnu a WC pro případné zaměstnance, úklidovou komoru, sklad materiálu a sklad hotového zboží v případě mýdel i prostor k jejich zrání…. Je to ovšem velmi nespecifický popis. Určitě se tam nedočtete, jak máte mít velký stůl a kde dřez a jaké osvětlení a zda mají mýdla zrát na dřevěných nebo plastových roštech. Ba ani jak přesně co máte dělat. Takže tak tápete, ptáte se na hygienické stanici, stavebním úřadu, porůznu vyzvídáte a plánujete si, jak svůj prostor, ať už vlastní nebo pronajatý přestavíte a uzpůsobíte, aby tyto požadavky splňoval. Pokud budou zásahy větší, musíte mít stavební povolení (dle nového stavebního zákona zdražili kolek na 5.000kč), u menších zásahů se to dá zvládnout na ohlášení (kolek 500kč). Tak jako tak, potřebujete vyjádření dotčených orgánů, podle typu úprav a místních požadavků. U mě to třeba byla okresní hygienická stanice, památkáři, CHKO Křivoklátsko, požárníci (ti chtěli, aby mi v rohu visel veliký hasičák), obec jako majitel sousedního pozemku. Stavební úřad také může vyžadovat stanovisko elektráren, plynáren případně telekomunikací, pokud by případné úpravy mohly zasahovat do jejich sítí. Tak běháte od organizace k organizaci, od kanceláře ke kanceláři, než všechna ta lejstra máte po hromadě. K tomu je samozřejmě potřeba hotový projekt od projektanta. Z projektové dokumentace musí být zřejmý podrobný provozní záměr včetně vybavení technologií, zajištění pitné vody, zázemí pracovníků, zajištění úklidu, zajištění odpovídajícího větrání a osvětlení apod. Ještě jste ani nevyměnili kliku u dveří a jste o několik tisíc lehčí. A to je jen začátek. Na stavební povolení si chvíli počkáte, mají tuším ze zákona 30 dnů na vyřízení. Máte li papírování za sebou, nastane samotná rekonstrukce provozovny. O rekonstruování a bojích s firmami a řemeslníky víme všichni své, to není nutné dopodrobna rozepisovat. Úspěšnou rekonstrukci završí kolaudace, případné odstranění kolaudačních závad. Mydlárna se vám může líbit, ale komu se musí líbit je Krajská hygienická stanice, Odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání, která jí musí schválit. Modlete se, že jo. A čas pomalu plyne...

Máte provozovnu, jste o mnoho, mnoho peněz lehčí, bezva. Zařiďte ji vším potřebným, co k vyrábění potřebujete. Nakupte spoustu materiálu a vyrobte spoustu vzorků (nic z toho ale ještě nesmíte oficiálně prodávat). Až budete se vzorky spokojení a řeknete si, že taková mýdla chcete vyrábět a prodávat, kontaktujte všechny své dodavatele každičké jednotlivé suroviny, i kdyby jí v receptuře byl jen jeden jediný gram a vyžádejte si od nich technické specifikace na surovinu, kterou od nich kupujete, případně bezpečnostní listy, k esenciálním olejům a extraktům budete potřebovat ještě seznam alergenů (esence obsahují složky, které mohou vyvolat reakce, a jejich obsah ve výrobku musí být uveden ve složení hotového produktu). A nemyslete si, že to je jednoduché! Ne všichni výrobci tyhle dokumenty ochotně vydávají, někteří je nedají vůbec (takže si budete muset hledat jiné dodavatele), jiní si jejich vystavení nechají zpoplatnit (ano, opět saháte do peněženky) a hlavně mají všichni na všechno dost času a dny a týdny utíkají. Tady můžu ještě zmínit, že nemůžete používat úplně cokoliv. Každá jednotlivá surovina, kterou použijete pro výrobu mýdla, musí být bezpečná, či v bezpečné koncentraci, tak, aby i výsledný produkt byl bezpečný. Jsou třeba esence, které jsou úplně zakázané přidávat do kosmetických produktů, nebo jejich koncentrace nesmí překročit určité množství. Musíte se proto seznámit s příslušnými nařízeními a k tomu máte i ty technické a bezpečnostní listy k surovinám.

Co dál? Dál připravíte žádost, kterou pošlete k posouzení zdravotní nezávadnosti vašich kosmetických přípravků (na to máme zákon č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích). K žádosti přiložíte vzorky vašich výrobků a tabulku, do které vepíšete (né česky, kdepáák, musíte použít jazyk INCI, což je směs Latiny a Angličtiny a jestli Latinu neovládáte, mazejte na rychlokurz), co do kterého mýdla dáváte a v jakém množství (vyjádřené procenty). Ano, procvičíte si i trojčlenku, kterou jste dávno zapomněli, neboť vaše receptury máte nejspíše v gramech a kilech, na gramy také převážíte všechny mililitry, protože dá rozum, že nemůžete sčítat jablka a hrušky. Přiložíte veškeré ty pracně nashromážděné technické specifikace, bezpečnostní listy a seznamy alergenů a zašlete do Národního referenčního centra pro kosmetiku a Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti ve Státním zdravotním ústavu v Praze. A pak budete čekat, než na vás přijde řada, než udělají nutná laboratorní vyšetření a zkoušky (Pro laboratorní analýzy a biologické testy jsou využívány metodiky Direktiv EU, ČSN, ČSN EN, ISO, Colipa* Methods a Guidelines nebo publikované metodiky dle současných vědecko-technických poznatků. Vyhláška MZ ČR č.448/2009 Sb. o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky byla harmonizována a je plně v souladu s direktivou EU o kosmetických prostředcích (Cosmetics Directive 76/768/EEC). *Colipa (The European Cosmetic Toiletry and Perfumery Association) - Evropské sdružení vyrobců kosmetických prostředků.) a následně pak odborné posouzení receptury, kontrolu bezpečnostních listů a technických specifikací a nakonec připraví něco, co je v kroužkové vazbě a jmenuje se to Zpráva o bezpečnosti kosmetického přípravku. Než tohle budete držet v ruce, uběhne spousta času. Připravte se na mnoho měsíců čekání, mnoho. Třeba i něco jako rok. Protože SZÚ je zavalen prací. A nepočítejte, že to bude zadarmo. Zaplatíte několik tisíc za laboratorní zkoušky a dalších mnoho tisíc za vyhotovení těch „Zpráv“. Ty zprávy budou ve směsi češtiny, angličtiny a Latiny (to mě trochu připomnělo film Blade runner) A je to, ptáte se? Ó nikoliv!

Jsme členský stát milované Evropské unie! Takže vzhůru do boje s Bruselem! Chcete li totiž uvést výrobek na trh členského státu unie, ve kterém jste ho vyrobili, nebo třeba jiného státu unie, máte povinnost v souladu s ustanovením článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009, o kosmetických přípravcích, jeho uvedení na trh oznámit tzv. notifikovat do portálu CPNP (Cosmetic Products Notification Portal). CPNP je systém Evropské komise, tudíž je technická podpora organizována na úrovni Evropské komise. Funguje prostřednictvím e-mailů v anglickém jazyce. Jinými slovy, pokud si s něčím nevíte rady, budete muset asi absolvovat nějaký rychlokurz angličtiny, pokud už tento jazyk neovládáte. Fajn, naučili jste se přes víkend anglicky. Jdeme na to. Na CPNP nemůžete vlítnout jen tak. To se nejdříve musíte registrovat na ECAS (ověřovací služba Evropské komise), a pak si musíte zřídit profil (SAAS) a získat přístupová práva k určité aplikaci Evropské komise, v tomto případě CPNP. Žádost letí přímo do Bruselu, a až se tam vyspinkají, tak vám jí schválí. Pak už nic nebrání k tomu sednout k počítači (s doporučeným optimálním rozlišením a podporovaným prohlížečem, takže jestli máte nějaký starý krám, tak si zrovinka kupte nový počítač) a jeden po druhém vyrobená mýdla oznamovat. Volit si kategorie, funkce, skupenství, zařazení, nahráváte pdfka se složením v INCI, různé přílohy jako fotografie, naskenovaný rozložený obal…. Ach ano, v tuhle chvíli byste měli mít už vytištěné hotové obalové materiály se všemi povinnými údaji, které nařizuje obchodní zákon a SZÚ, pokud je obalový materiál v přímém styku s výrobkem, musí být věnována pozornost i jeho vhodnosti (aby nereagoval s výrobkem, aby byl dostatečně nepropustný, zabraňoval migraci částic apod.) Máte tedy za sebou boje s grafikem, tiskárnou a v peněžence zase o hromadu peněz míň. A to jste do této chvíle neprodali ani kostičku mýdla. Pokud něčemu v zadávání na CPNP nerozumíte, buď platí výše zmíněné = přepněte mozek do angličtiny a spěchejte pro radu do Bruselu, nebo si přečtěte návod. Jasně, že existuje český návod! Má přes 300 stran, a pokud si větu přečtete 3x, pak jí nejspíš i pochopíte. Jediná pozitivní věc na celé notifikaci je, že je to zadarmo. Nepočítáte li výdaje za ten rychlokurz angličtiny, za antidepresiva, spoustu alkoholu a/nebo čokolády na uklidnění a krabic kapesníčků, které jste posmrkali, když vaše zoufalství nad tím systémem dosáhlo svého maxima a slzy tekly proudem. Pokud jste se tohoto momentu dožili, třebas i s úplně šedivými vlasy a zadlužení až po uši, máte skoro vyhráno a můžete téměř slavit! Protože TEĎ teprve můžete začít vyrábět, balit a oficiálně prodávat! Jako fakt!

Zase se neradujte moc. To nejhorší máte sice za sebou, ale vedle samotné výroby, která se tím stane dost mechanickou záležitostí, aby vyprodukovaná mýdla byla co nejjednotnější kvality, vás čeká každodenní rutina papírování. Jelikož je výroba kosmetiky, a tou mýdla jsou, činnost epidemiologicky závažná, musíte je vyrábět podle normy nejen v té schválené výrobně, ale i daným postupem a za přísných hygienických a dalších opatření. Uvědomte si, že zákazník mýdlo používá v kontaktu nejen s rukama, ale i obličejem a jinými citlivými partiemi těla a tomu musí odpovídat i jeho čistota a nezávadnost, nejen deklarovaná v dokumentaci, tedy zprávě o bezpečnosti. Všeobecná norma pro obor výroby kosmetiky se řídí správnou výrobní praxí, která zajistí výrobu bezpečných finálních kosmetických přípravků. Pomůckou je norma – Kosmetika – Správná výrobní praxe (SVP) – Směrnice pro správnou výrobní praxi, duben 2008, o té už jsem se zmiňovala na začátku. Tu musíte dodržovat a mimo ní si určíte vaší interní podnikovou normu, kterou si sepíšete sami. Musí obsahovat přesný popis vašich výrobků, složení, resp. recepturu a přesný popis výrobní metody. Podle této interní normy byste měli vyrábět, tak, abyste zajistili, že každá šarže výrobku bude stejné, jednotné kvality. Každá šarže také musí být dobře označená již od začátku výroby. Musíte si vytvořit „výrobní list“, já tomu říkám „rodný list“ pro každou šarži, do kterého zaznamenáte čísla šarží popř. expiraci každé jednotlivé v receptuře použité suroviny, datum výroby šarže, počet kusů v šarži, průběh výroby a způsoby kontroly během dílčích fází výroby, od kontroly při přejímce surovin, přes kontrolu během výroby např. kontrolní měření pH, vážení, senzorické zhodnocení apod. Také od každé šarže po dobu trvanlivosti produktu+ jeden rok musíte uschovat referenční vzorek mýdla. To proto, kdyby nastala u zákazníka nějaká reakce na mýdlo, nebo se z prodeje vrátilo mýdlo nějak závadné. Podle čísla šarže vašeho výrobku, musí být možné dohledat její výrobní list a referenční vzorek. Ten by mohll být podroben laboratorní expertíze a potvrdit, jestli je nebo není v pořádku. Stát se může cokoliv, budete mít špatnou výchozí surovinu, zaměníte obaly s oleji, nebo uděláte chybu v odvažování, případně z nepozornosti zapomenete nějakou surovinu přidat apod. Většinu odchylek byste měli zachytit právě při kontrole během výroby a vadný výrobek by se vůbec neměl dostat do tržní sítě. Přírodní mýdla jsou relativně bezpečný výrobek, ale například při předávkování louhu, nebo záměně dvou tuků s rozdílnými saponifikačními čísly může volný hydroxid v hotovém mýdle způsobit podráždění až poleptání pokožky. Je tedy nasnadě být obezřetný a pro kontrolu tyto dokumenty a vzorky opravdu uchovávat. Pečlivostí můžete předejít případným sporům vedoucím i k soudním jednáním. Dokumentaci po vás při pravidelných kontrolách bude požadovat Krajská hygienická stanice (viz níže) a nakonec i článek 13 nařízení ukládá povinnost uchovat veškerou dokumentaci, výrobní listy, zhodnocení bezečnosti apod. po dobu 10ti let od výroby poslední šarže. To znamená, že i když s výrobou přestanete a půjdete třeba jezdit traktorem nebo se bohatě vdáte, stejně dalších 10 let musíte mít na půdě krabici s tunou papíru.

Hotová mýdla musí být balena do bezpečných obalů, musí být řádně značena jménem, popisem druhu výrobku, seznamem surovin v INCI, datem spotřeby, hmotností, číslem šarže a jak má být uchováno. Na obalu také musí být uveden výrobce včetně kontaktu. Při prezentaci a nabídce kosmetického prostředku spotřebiteli je nutno dodržovat ustanovení zákona č.634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, který ukládá poctivost prodeje (§3), povinnost informovat spotřebitele o vlastnostech výrobku (§9) a zakazuje klamat spotřebitele (§8).

Věci jako pravidelný úklid a například malování výrobny, pravidelná sanitace, deratizace apod. jsou samozřejmostí běžného provozu. Přestože to je věc samozřejmá, musíte mít písemně v rámci té vaší Podnikové normy vypracovaný Sanitační řád. Sanitační řád ve kterém specifikujete jak, čím a jak často uklízíte, myjete a dezinfikujete si musíte vypracovat v souladu se zněním zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Těch zákonů nám ale přibývá, co? Je na čase odložit červenou knihovnu i detektivky a večer před spaním místo toho číst zákony. Neopomeňte si také u svého obvodního lékaře nechat vystavit zdravotní průkaz! Ne na hlavu, to dá rozum...i když v tuhle chvíli máte pocit, že se z toho každou chvíli musíte dočista zbláznit.

Dále věnujte zvýšenou pozornost třídění a likvidaci odpadu. Budete mít spousty obalů od surovin, které jsou ovšem znečištěné zbytky olejů a tuků. Obaly od hydroxidu obsahují zbytky této nebezpečné chemikálie a mělo by se s nimi podle toho zacházet. Poptejte se v místě sídla výrobny na místní předpisy. Nezapomeňte na pravidelnou kalibraci a servis zařízení včetně zhotovení protokolů! Vlastně to, že to děláte a jak často musí být opět zaneseno v Podnikové normě. Bejvávalo, že mydláři stačil „kotel a vařečka“. Dnes musíte mít kalibrovatelnou laboratorní váhu pro přesné odvažování surovin, kalibrovatelný přesný teploměr a digitální měřič pH s koncovou elektrodou vhodnou pro vpichování do mýdla. Peněženka se opět doširoka otevírá, protože tyhle hračky stojí v řádech mnoha tisíc.

Vypracovaný ve vaší Podnikové normě musí být i provozní řád, čili takové „jak to tady chodí“. V něm je zase jasně specifikované, kdo a za jakých podmínek a opatření má vstup do provozovny, co musí pracovníci nebo návštěvníci dodržovat, dále jsou v něm specifikované zásady osobní provozní hygieny a můžete si případně vystřihnout třeba školení bezpečnosti práce, kdybyste ještě neměli dost. Nezapomeňte, pracujete s hydroxidem sodným, zmýdelňujete, jako vedlejší produkt vrábíce glycerin a ten by se měl držet dále od kyseliny dusičné nebo sírové. Vtípků o tom, z čeho že vyrábíte mýdlo a jestli znáte chlápka jménem Tyler Durden si užijete dost, jen co někde zmíníte, že vyrábíte mýdla. Vtipné mi přišlo, když jsem se dočetla, že v USA je volný prodej hydroxidu sodného zakázaný, a že se mydlárny nezřídkakdy vykrádají a jediné co zmizí je právě velké množství hydroxidu. Proč? Inu, kvůli nelegální výrobě metamfetaminu.

Jako osoba odpovědná za výrobek v tržní síti máte oznamovací povinnost závažných nežádoucích účinků kosmetických přípravků (kosmetovigilance) orgánu dozoru - příslušné Krajské hygienické stanici. Na to je i speciální formulář, který musíte mít po ruce. Současně s tím také musíte mít, opět v rámci Podnikové normy, vypracovaný systém řešení reklamací a ve výrobně vyčleněný prostor pro reklamované zboží, a také pro vadné výrobky, tedy výrobky které během fází výroby vykazují odchylky od vámi stanovené normy a v konečné fázi by nemusely splňovat deklarovanoou kvalitu nebo bezpečnost a tudíž by nemohly být vpuštěny do tržní sítě. Zda to vše děláte správně, nad tím bude bdít státní zdravotní dozor, tedy ta Krajská hygienická stanice, Odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání o kterém jsem se už párkrát zmínila. Tento dozor bude výrobnu pravidelně navštěvovat a kontrolovat vaší správnou výrobní praxi, a zda máte všechny dokumenty v pořádku (viz výše). Tam se také můžete obrátit s dotazy na správnou výrobní praxi.

Pokud chcete mýdla vyrábět a troufáte si tím vším projít, obrňte se trpělivostí, zajistěte si úvěr nebo obětujte celoživotní úspory, kupte si ten alkohol, čokoládu a kapesníčky a hurá na to, teď už víte jak ;). Pokud jste jen zákazníky na druhé straně barikády, pak alespoň víte, čím prošel (doufejte) ten, od koho mýdlo kupujete, a že produkt, který vyrobil a prodává je naprosto bezpečný a kvalitní a splňuje přísné podmínky výroby a prodeje. Podle zákona by toto měli splňovat všichni oficiální výrobci, dovozci nebo distributoři jakéhokoliv kosmetického produktu, nejen ručně vyráběného mýdla. Sami vidíte, jak je to složité a drahé. Přestože zákony platí pro všechny stejně, jsou výrobci, kteří tuto povinnost obcházejí například tím, že mýdla prodávají jako dekoraci. Rozhodnutí jaká mýdla a od koho kupovat a používat je na každém z Vás, stejně tak jako přijmutí rizik s tím spojených. Ale to, že bych nejraději, abyste nakupovali mýdla z Čarovného mlýna, no to je přece jasné! :D

Tweet