Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.
13. O tom, že „INCI“ není sprosté slovo.
12. 06. 2016, 16:57
Když vezmete do ruky jakýkoliv kosmetický produkt najdete na jeho obale různé symboly, obrázky, seznam podivných slov nazvaný INCI a další informace. Většině z toho možná nerozumíte a vůbec nevíte, co si pod těmi cizími názvy či symboly představit, a zda jsou ty suroviny dobré nebo špatné, nebo zda na ně nemáte alergii. Tohle označování, které je na celém světě jednotné, tu není proto, aby Vás zmátlo, ale aby vám pomohlo, ať už si prodkut koupíte v Čechách, objednáte na e-shopu z Ameriky nebo přivezete z dovolené v Turecku.
Pojďme se spolu podívat na označení výrobků, říct si, co se na etiketách dočtete a jak tomu porozumět a co tam bezpodmínečně být musí. U výrobce, který má své produkty takto označené, máte větší jistotu, že jsou bezpečné * (viz vysvětlivka na konci článku) vyrobené a prodávané legálně a splňují veškerá nařízení.
Začalo to už velmi dávno. Když synové a vnukové Noeho počali v Jižní Mezopotámii budovat město Babylon. Píše se v Bibli, První knize Mojžíšově, 11: 7)„Nuže, sestoupíme a zmateme jim řeč, aby si navzájem nerozuměli“ 9)„Proto se jméno města nazývá Bábel (Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč...“ Od těch dob národy mluví jinými jazyky a navzájem si nerozumí. Ale lidé dobří, kteří si rozumět chtějí, hledají cesty. Mnoho pokusů bylo najít společnou řeč, třeba vytvoření univerzálního a pro všechen lid jednotného jazyka, jakým je kupříkladu umělý jazyk esperanto. V rostlinné říši, kde se v každém jazyce rostlinám říká jinak, se lidé dohodli, že budou používat názvy latinské, aby věděli, o kterou konkrétní rostlinu jde. Chovatelé koček mají seznam genetických kódů zvaný EMS (Easy Mind System) a v potravinové výrobě se přídavky označují písmenem „E“ a číselným kódem.
Pokud jde o kosmetiku, aby všem na celém světě bylo jasné, co který výrobek obsahuje, aniž by se vše muselo složitě překládat, vznikl na počátku sedmdesátých letech v USA nápad, zavést jednotné označení všech kosmetických produktů. Pod názvem INCI (International Nomenclature Cosmetic Ingredients což znamená „mezinárodní označení pro kosmetické obsažené látky“) bylo toto označování v roce 1973 v USA uzákoněno. Pak následovala Evropa, kde se tento systém stal povinným od roku 1997. INCI označení je nutné především pro kompletní informaci o složení daného produktu. Tento systém názvů určený pro oleje, vosky, pigmenty a další kosmetické složky ať již přírodní nebo syntetické, je vytvořený na základě vědeckého názvosloví a dalších latinských i anglických slov. Z hlediska různých kosmetických legislativ, zejména na území Evropy i USA, byl vydán kompletní přehled všech účinných látek používaných v kosmetickém průmyslu. Tento přehled je aktuálně vydáván v mezinárodním slovníku pod názvem „International Cosmetic Ingredient Dictionary“. Podle tohoto seznamu výrobci sestavují složení, případně je hotové složení součástí „Zhodnocení kosmetického produktu“ vypracovaného Státním zdravotním ústavem a výrobce je povinný složení v tomto přesném znění uvést na výrobku. Složení obvykle naleznete na jeho zadní straně. Začíná slovy INCI, Složení nebo Ingredients, nebo kombinací těchto slov. Podle složitosti receptury jde o různě dlouhý seznam. Přestože se ty podivné latinskoanglické názvy tváří, že jde o samou chemii, vždy tomu tak není. I přírodní suroviny mají svá INCI jména a musí ve výčtu surovin, ze kterých je výrobek složen být takto označeny. Někteří výrobci, zejména přírodní kosmetiky, včetně mě, ještě do závorky za INCI výrazem udávají jeho ekvivalent v daném jazyce (resp. v češtině), aby zákazníci, kteří většinou netuší o jakou surovinu jde, na první pohled věděli, jaký výrobek a s jakým složením kupují.
INCI označení je všem výrobcům povinné, uvádění českých ekvivalentů povinné není, ale není ani zakázané, pokud se jedná o přesný a nezavádějící překlad. Bohužel, ani INCI není často přesné a jednotné, neboť různí hodnotitelé doporučují různé označení. U nás se pak například při označování přírodních mýdel můžete setkat s variantou, kdy je seznam ve znění použitých výchozích surovin - např. Olea Europea a Sodium Hydroxide - tedy olivový olej a hydroxid sodný použitý k jeho zmýdelnění, nebo ve formě již zmýdelněného tuku, v tomto případě Sodium Olivate (sodná sůl vzniklá zmýdelněním olivového oleje). Mně osobně je bližší to druhé označení, ze kterého je patrné, který olej je ve finálním produktu zmýdelněný a který ne. I když v praxi je to celé poněkud složitější. Každopádně si můžete být jistí, že pokud mydlář mýdlo vyrobil správně, dle schválené receptury jak kvalitativně, tak kvantitativně, v hotovém mýdle žádný volný hydroxid sodný nebude.
Ve složení na výrobku jsou suroviny řazeny podle obsaženého množství sestupně. Na prvním místě tedy naleznete tu, které je v produktu nejvíc. Suroviny, kterých je ve výrobku pod jedno procento, mohou být řazeny jakkoliv, ale až za ty, kterých je ve výrobku více než jedno procento.
Na výrobcích je povinnost vypsat tzv. alergeny. Jde například o Limonene, Citronellol, Geraniol, Cinamal... tedy o látky, které mohou způsobovat alergie, ať již jsou syntetického, nebo přírodního původu. Jejich obsah je ovšem ve výrobku v povoleném množství. Co to znamená? Dlouhodobé výzkumy ukázaly, jaká jejich maximální koncentrace je obvykle bezpečná, tudíž nevyvolávající reakci. Při takzvaném (a povinném) Zhodnocení výrobku Státním zdravotním ústavem (případně jiným hodnotitelem) je během procesu schvalování kontrolováno i to, aby obsah těchto látek v hotovém produktu nepřekročil stanovené limity. Tyto látky mohou být synteticky vyrobené nebo pocházet z přírodních esenciálních olejů. Pokud výrobce u daného kosmetického výrobku použije například několik esenciálních olejů, z nichž každý může obsahovat určité procento těchto látek (jaký je jejich přesný obsah zjistí výrobce respektive hodnotitel z MSDS, tedy bezpečnostních listů dané suroviny) a je v produktu zastoupen v určitém množství, hodnotitel vypočte, zda v součtu nebyla stanovená hranice překročena. Občas u takové suroviny naleznete symbol hvězdičky * a vysvětlivku, že se jedná o látky přírodních esencí. Tedy že nejsou chemicky vyrobené. U přírodních mýdel to samé platí o glycerinu, který není do mýdla přidáván, nýbrž vzniká jako vedlejší produkt zmýdelnění a je tedy rostlinného, nikoliv syntetického původu. Na výrobku není povinnost vypisovat ani označovat tyto látky, pokud jsou pod určitou stanovanou hranicí.
Samozřejmostí je uvedení data minimální spotřeby, v povinném znění: „spotřebujte nejlépe do:“.
Dále na obale naleznete různé další symboly:
- Častý je obrázek otevřené nádobky s číselným údajem a písmenem „M“ což znamená, jak dlouho (počet měsíců) po otevření je garantovaná trvanlivost produktu. Může se lišit od povinného udávání minimální doby trvanlivosti, platné před otevřením. Dva různé údaje jsou na produktu proto, že po otevření se produkt může rychleji kazit přístupem vzduchu, nebo třeba tím, že do kelímku s krémem saháme prsty, na kterých může být nečistota nebo bakterie apod. způsobující jeho kontaminaci.
- Otevřená kniha s rukou s napřaženým ukazováčkem zase značí, že více informací naleznete v příbalovém letáku nebo na webových stránkách výrobce, nebo jiných místech a používá se tam, kde je na obale výrobku příliš málo místa na víc informací, které byste ale měli před použitím výrobku znát. Tento symbol se také používá u malých cestovních balení nebo vzorků.
- Na obale musí být uveden jeho obsah (vetšinou v gramech nebo mililitrech) u zahraničních výrobků se setkáte s označením „oz.“ tedy unce, případně „fl oz“ tedy tekuté (fluid) unce. Kromě jména i přesný název a určení produktu (mýdlo, pleťová voda, lak na nehty...apod.) což vymezuje obvyklé použití výrobku, bez nutnosti dalšího popisování jak produkt používat. Někdy ale produkt obsahuje detalilnější popis, případně obrázky upřesňující jak produkt aplikovat.
- Dále musí být na obalu uveden výrobce - případně dovozce nebo distributor zodpovědný za výrobek - tedy jeho jméno a adresa.
- Na produktu musí být také číslo šarže, aby v případě nutnosti bylo možné u výrobce dohledat kdy, z čeho a jak byl konkrétní kus vyroben.
- Další informací je doporučený způsob nebo místo uchování, skladování. U produktů typu sprejů pod tlakem upozornění na nebezpečí vzplanutí nebo výbuchu.
- Nepovinné, ale můžete se s nimi setkat, jsou recyklační značky. Usnadní rozhodnutí, zda lze a jak likvidovat obal. Značky, zda je přípravek bio, případně loga asociací, ve kterých je výrobce členem, různé certifikace výrobku, v Čechách např. logo CPK (Certifikovaná Přírodní Kosmetika) apod. Někdy je povinnost uvádět i registrační čísla.
- Kosmetické přípravky pro zvířata musí mít na obalu označení, registrační číslo přidělené Ústavem státní kontroly veterinárních biopreparátů a léčiv, že je schváleným veterinárním přípravkem.
.jpg)
Všechny tyto informace vychází ze zákonů a nařízení, a ten, kdo výrobek vyrábí nebo distribuuje musí veškeré náležitosti a ve správném znění dodržet, včetně například nařízené velikosti písmenek a číslic na etiketě. Pokud má vše jak má podle zákona být, může toto stvrdit písmenkem malé „e“ vedle gramáže. Vy jako zákazník musíte mít jistotu, co přesně, od koho a v jakém množství kupujete, zda je výrobek bezpečný a jakým způsobem ho máte používat. Další informace najdete také v jednom z mých předchozích v povídání o tom, co by měl výrobek splnit, než se dostane na trh. Věřím, že Vám mé vysvětlení pomohlo nejen pokud si budete kupovat moje mýdla, ale i v případě nakupování jakékoliv jiné kosmetiky.
* slovo "bezpečné" je u kosmetiky ošemetný výraz... Bezpečné ve smyslu, že přípravek byl odzkoušený, testovaný, schválený k tomu povolanými orgány a obsahuje povolené složky v povolených koncentracích. Nezapomeňte, že je spousta surovin, sice povolených, ale na které tělo reaguje, někdo je vyloženě nesnáší, některé vyvolávají alergie, ekzémy, některé se v těle ukládají. Pokud používáte kosmetických přípravků více najednou, množství dané látky se sčítá apod. K této problematice se ještě dostanu.
Komentáře
Diskuze je prázdná.